Sámediggelága nuppástuhttin dorvvasta sámiid riikkavulošrivttiid
Mánáidáittardeaddji oaidná, ahte sámediggelága nuppástuhttimis addojuvvon ráđđehusa evttohus lea dárbbašlaš sámiid rivttiid dorvvasteamis. ON:id mánáid rivttiid oppalašsoahpamuša geatnegasvuođat leat identifiserejuvvon ráđđehusa evttohusas bures. Láhkanuppástusas leat váikkuhusat sámemánáid siviila- ja politihkalaš rivttiide dál – ja eandalii boahttevuođas.
Sámemánáid buresveadjin ja rivttiid ollašuvvan leamašan jo guhkká ON:id mánáid rivttiid komitea ja mánáidáittardeaddji beroštumi vuolde. Mánáidáittardeaddji lea aiddo almmustahttán varas čielggadusa sámemánáid buresveadjimis ja rivttiid ollašuvvamis. Dat čájeha, ahte sámemánáid riekti sámegielaide ja kultuvrii lea dehálaš mánáide.
Sámediggelága mearkkašupmi mánáide
Sámediggelága nuppástusa mihttomearrin lea suodjalit ja ovddidit sámiid iešmearridanrievtti ollašuvvama, dorvvastit sámiid iešráđđema giela ja kultuvrra ektui ja buoridit sámedikki doaibmaeavttuid. Vaikke ráđđehusa evttohus (HE 274/2022 vp) guoská vuolleahkásaččaid dušše eahpenjuolga, de eamiálbmogiidda gullevaš rivttiid kollektiivvalaš luonddu vuhtii váldimiin mánáidáittardeaddji oaidná dárbbašlažžan deattuhit sámediggelága ođasteami vealttakeahtesvuođa maiddái mánáid rivttiid dáfus.
Mánáidáittardeaddji oaidná evttohusas válljejuvvon čovdosiid ovdanbuktit ON:id máná rivttiid oppalašsoahpamušas ásahuvvon geatnegasvuođaid ja eandalii dan 30 artihkkala. Artihkkala mielde eamiálbmogii gullevaš mánás lea riekti návddašit ovttas eará lahtuiguin iežas kultuvrras ja riekti hállat iežas gielas.
Mánáidáittardeaddji lea olles doaimmas áigge leamašan jeavddalaččat oktavuođas sápmelaččaide ja eandalii sámemánáide. Mánáidáittardeaddji lea áiddo almmustahttán viiddis čielggadeami mielde sámemánát dárbbašit nannema sin sámi identitehtii. Sámemánát háliidit bajásdoallat sámegiela, sámekultuvrra ja sámiid árbevirolaš ealáhusaid ja dorvvastit ná eamiálbmoga boahttevuođa.
– Sámiid identitehta bajásdoallama suoivvanastá dárbu čiehkat sápmelašvuođas dahje leat hálakeahttá sámegielaid diliin, main ii dieđu nuppiid doaladumi sápmelaččaid guovdu ja ballá šaddat bilkiduvvot, sierradutki Elina Weckström mánáidáittardeaddji doaimmahagas muital.
Sámemánáid riikkavulošrivttiid dorvvasteapmi lea rávis olbmuid doaibma
Buresveadjin ja rievttit leat dehálaččat dál eallán sámemánáide, muhto dehálaš lea dorvvastit mánáid individuála ja kollektiiva rivttiid ollašuvvan maiddái boahttevuođas. Stáhtas lea geatnegasvuohta dorvvastit boahttevaš eamiálbmogii gullevaš sohkabuolvvaid vejolašvuođat návddašit iežas gielas ja kultuvrras.
– Sámemánáin leat riikkavulošrievttit ja politihkalaš rievttit, mat váikkuhit sin eallimii dál ja eandalii boahttevuođas. Sii eai goittotge sáhte dán lága ovddidit. Mánáid rivttiid dorvvasteapmi lea min rávesolbmuid doaibma, mánáidáittardeaddji Elina Pekkarinen muittuha.
Mánáidáittardeaddji doarju ráđđehusa evttohusa riikkabeivviide addojuvvon lága rievdadeamis. Lága ásaheapmái leat nana olmmošvuoigatvuođaákkat, maid rahpat gokčevaččat ráđđehusa evttohusas. Mánáidáittardeaddji oaidná, ahte evttohus lea bures ákkastallon ja dárbbašlaš sámemánáid rivttiid dorvvasteapmin.
