Sämitiggelaavâ nubástus torvee sämmilâšpárnái aalmuglâšvuoigâdvuođâid

Pärniäššiváldálâš uáiná, ete sämitiggelaavâ nubástusâst adelum haldâttâs iävtuttâs lii tárbulâš turviđ sämmilâšpárnái vuoigâdvuođâid. OA párnái vuoigâdvuođâi almossopâmuš kenigâsvuođah láá tubdum haldâttâs iävtuttâsâst pyereest. Lahânubástusâst lii vaiguttâs sämmilâšpárnái aalmuglâš- já pooliitlâš vuoigâdvuođâid tääl – já aainâs-uv puátteevuođâst.

Sämmilâšpárnái pyereestvaijeem já vuoigâdvuođâi olášum lii kuhháá lamaš OA párnái vuoigâdvuođâi komitea já pärniäššiváldálii huámášuumeest. Pärniäššiváldálâš lii eidu almostittâm vorâs čielgiittâs  sämmilâšpárnái pyereestvajemist já vuoigâdvuođâi olásuumeest. Čielgiittâs čáittá, ete sämmilij vuoigâdvuotâ sämikieláid já -kulttuurân lii párnáid tehálâš.

Sämitiggelaavâ nubástus merhâšume párnáid

Sämitiggelaavâ nubástus ulmen lii suojâliđ já ovdediđ sämmilij jiešmeridemvuoigâdvuođâ olášume, turviđ sämmilij jiešhaldâšem kielân já kulttuurân sehe pyerediđ sämitige toimâmmáhđulâšvuođâid. Veikkâ haldâttâs iävtuttâs (HE 274/2022 vp) kuáská vyeliahasáid tuše koskâlávt, algâaalmugáid kullojee vuoigâdvuođâi luándu huámášumen väldimáin pärniäššiváldálâš uáiná tehálâžžân tiäduttiđ sämitiggelaavâ uđâsmittem velttidmettumvuođâ meiddei párnái vuoigâdvuođâi uásild.

Pärniäššiváldálâš uáiná iävtuttâsâst väljejum čuávdusij čäittimin OA párnái vuoigâdvuođâi almossopâmusâst asâttum kenigâsvuođâid já aainâs-uv ton 30 artikla. Artikla mield algâaalmugân kullee párnást lii vuoigâdvuotâ navdâšiđ oovtâst eres juávhu jesânijguin jieijâs kulttuurist sehe vuoigâdvuotâ kevttiđ jieijâs kielâ.

Pärniäššiváldálâš lii ubâ toimâmis ääigi lamaš njuolgâdulávt ohtâvuođâst sämmiláid já eromâsávt sämmilâšpárnáid. Pärniäššiváldálâii eidu almostittâm vijđes  čielgiittâs mield sämmilâšpárnááh tarbâšeh nanodem sämmilâšidentiteetsis. Sämmilâšpárnááh halideh paijeentoollâđ sämikielâid, sämikulttuur já sämmilii ärbivuáválijd iäláttâsâid já turviđ návt algâaalmug puátteevuođâ.

– Sämmilâš identiteet paijeentoollâm suoivânist tárbu anneeđ čiähusist sämmilâšvuođâ tâi leđe kevtihánnáá sämikielâid tiiliijn, main ij tieđe nube jurduid sämmilâšvuođâst já pala šoddâmist pilkkedemnáál, eromâštotkee Elina Weckström pärniäššiváldálij toimâttuvvâst maainâst.

Sämmilâšpárnái aalmuglâšvuoigâdvuođâi turvim lii vuorâsulmui pargo

Pyereestvaijeem já vuoigâdvuođah láá teháliih tääl ellee sämmilâšpárnáid, mutâ tehálâš lii turviđ párnái individuaallii já kollektiivlii vuoigâdvuođâi olášume meiddei puátteevuođâst. Staatâst lii kenigâsvuotâ turviđ puáttee algâaalmugân kullee suhâpuolvâi máhđulâšvuođâid navdâšiđ jieijâs kielâst já kulttuurist.

– Sämmilâšpárnáin láá aalmuglâšvuoigâdvuođah já pooliitliih vuoigâdvuođah, moh vaigutteh sii elimân tääl já aainâs-uv puátteevuođâst. Sij iä kuittâg pyevti taan laavâ ovdediđ. Párnái vuoigâdvuođâi turvim lii mii vuorâsulmui pargo, pärnisäššiváldálâš Elina Pekkarinen muštoot. 

Pärniäššiváldálâš tuárju haldâttâs iävtuttâs ovdâskoodán sämitiggelaavâ adelum laavâ muttemist. Laavâ aassâtmân láá noonâ olmoošvuoigâdvuođâvuáđuseh, moh láá lehâstum vijđáht haldâttâs iävtuttâsâst. Pärniäššiváldálâš uáiná, ete iävtuttâs lii pyereest agâstâllum já tárbulâš sämmilâšpárnái vuoigâdvuođâi turvim várás.